Hostel byl fajn. Příjemně řešené pokoje, amíci vařící těstoviny pro všechny v hostelu, chrápájící kakofonické trio a sojové mléko k snídani, takže si člověk nemusel dávat english bread, ale cornflakes… Rychle vypadnout, protože a jelikož v půl deváté máme sraz s Jonasem na Victoriině náměstí.
,,OH my God, you are so skinny. What happend? What’s wrong?” I když nějaké nejbližší nevidíte poměrně dlouho, pokud jim na vás záleží, dokážou změny asi poznat okamžitě… Toto byla jedna z prvních věcí, co mi Jonas řekl.
Denní dávka kofeinu, vykládání, co se v našich životech stalo za tu dobu, co jsme se neviděli. Nakouknutí Do CustodFactory a pak už rychle na vlak a přejezd do Londýna.
Z Eustonu jsme se vydali do Camdemu. Úžasné místo. Pomalované domy se sochami a pak hlavně místní trh, kde vedle sebe prodávají figurky Star Wars, gotické oblečení, vintage věci, designové výrobky, orientální módu a kdo ví co ještě. Člověk se ztrácí mezi malými uličkami, odbývá stánkaře nabízející mu své pochoutky a motá se mezi vystředními umělci.
Nakonec jsme si mezi rozličnými kuchyněmi vybrali, sedli si ke kanálu, sledovali lodě a pokoušeli se obří porce do sebe nasoukat.
A jak se dá strávit den naprosto poklidně v centru metropole a tak že většinu dne nemáte ani pocit, že jste v Londýně? Procházíte se podél kanálu, sledujete houseboaty a doufáte, že vás to zavede zpátky do centra.
A pak unaveně odpadnete v Hyde Parku, kde se chvíli nedokážete nic jiného než válet na trávě. A pak už klasika – Oxford Street. Proplétání mezi davem lidi, a protože jsme stále v duchu děti, tak nemůžeme nenavštívit hračkářství, kde jeden z nás oceňuje Star Wars kolekce, druhý sochu Batmana…
Nakonec jsme se uličkami propletly do našeho hostelu, vyhodili nepotřebné věci a šli ještě na noční procházku Londýnem. Abychom měli speciální světelnou atrakci v podobě bouřky.
evey taylor 