Snídaně v hostelu, při které jsme moc nepospíchali, protože z okna pokoje bylo vidět, že prší. Naštěstí po dvou hracích zeleného čaje či kávy déšť přestal a my vyrazili zase jen tak bloumat ulicemi anglické metropole.
The Shard a jeho skleněné okolí, které se rozšiřuje každým dnem. Banka Lloyd, jenž vypadá jako mrakodrap bez pláště dle Jonase, dle mě jako ocelárny. Nový mrakodrap, který údajně má na střeše zimní zahradu a stojí se fronty na to, aby se tam člověk dostal.
Je krásné mít vedle společníka, který nejen, že vám nabízí svoji bundu při sebemenším zachtělo větru či při pár kapkách deště, ale ještě respektuje vaši posedlost focením skleněných budov a sám si jí užívá, i když jen při focení na Sony Xperii, ale i tak jeho fotky vypadají líp než některé mých známých ze zrcadlovek….
Kafe a sladké domácí koláče na místních trzích. Návštěva The Globe a Také Modern, kam se člověk jde podívat i jen do knihkupectví a stráví tam hodinu s designovými knížkami.
Cesta podél Temže ke klasickým atrakcím Londýna, jako je London Eye, Big Ben, parlament v rekonstrukci, Picadilly Circus… Hledání čínské čtvrti, abychom jí našli hned za rohem. Čínské bistro, kam jsme si neuvěřitelně načasovali schování se před další silnou přeháňkou. A jelikož v bitru nehrála žádná hudba a bylo tam dost divné ticho, tak jsme ho s radostí opustili i před stanovenými 45 minutami, co tam hosté směli maximálně být.
Zpátky na Oxford Street, kde jsme se zase pokoušeli najít jeden obchodní dům, co nám Lisa doporučila. Cestou jsme našli The Phptographers Gallery a jelikož Jonas poznal, že mě to nedá, tak jsme šli na kombinaci třech malých fotografických výstav. A i ten obchodní dům, co nám Lisa doporučila jsme nakonec našli. A vyklubalo se z toho luxusní nákupní centrum ve staré černobílé roubence.
evey taylor 