Ráno procházka podél kanálu. Ignorování pokřikujícího bezdomovce na hlavní třídě. Zapadnutí do Starbacksu, protože se nedařilo nic moc jiného najít a člověk už dostal chuť na snídani…
Ještě najití brány označující čínskou čtvrť, zmoknutí v prudkém slejváku a pak už sama z jednoho z místních nádraží vyrážím na letiště.
843 fotek. Použito překvapivě jen 2,5 baterií z braných 5, aniž bych je jednou musela dobíjet. (Celkem nečekané u A7s…) 1 přečtená knížka (asi při čekáních na letišti). 2 lety (stále si stojím zatím, že easyjet je lepší než raynair). 2 jízdy vlakem. 1 jízda autobusem. 6 zelených čajů. 3 navštívená města. 2 nepropíchnuté puchýře. 1 cider. 2 piva. mnoho ujitých mil. 2 bouřky. 10 přeháňek. 3 duhy. 1 getlaman jako společník. 1 foťák. 2 objektivy. pár nakoupených dárků. 3 hostely. 1 socha krávy na balkoně. 1 socha jelana v kanceláři. 1 socha krávy v kanceláři. 3 říční kanály. 2 popelářské lodě “Pride of London”. 4 kávy. 1 zázvorové pivo. 1 shledání. 1 těžké loučení.
Tak to je asi tak všechno… Bylo to fajn, bylo to krátké. Už jsem zpátky nějakých 24 hodin, nafotila jsem koncert a sedím nad fotkami… Ale nejradši bych se vrátila a zase se toulala s Jonasem po ulicích Londýna, otáčela hlavu na špatnou stranu a bezstarostně si užívala jeho dobírání.
A co naspat závěrem? Londýn je… Londýn. Pulzující metropole, kde se dají najít klidná místa. Čisté ulice a člověk má pocit bezpečí. Birmingham se zvedá, je klidnější a člověk už se tak často neohlíží přes rameno. Manchester je univerzitní město, které se dá rozdělit na část s luxusními podniky a na části, kde se radši koukáte přes rameno a do výkladních skříní, protože nevíte, zda je to jen šílený fanoušek United / City, bezdomovec nebo někdo jiný.
A ve všech hostelech funguje WiFi líp než u nás doma. Takže se mi ten článek třeba ani nikdy nepodaří nahrát.
evey taylor 