PHOTOKINA 2016

Tak konečně týden po této události nacházím čas se za ní ohlédnout…

Naše cesta začala klasicky – se zpožděním. Po dostání Kubajze se skoro všemi věcmi do auta, odstranění kvasicí bomby v podobě burčáku a o 45 minut později vyjíždíme směr Kolín nad Rýnem. Chceme jet přes moji rodnou Plzeň, ale navigaci se to jako jediné účastníci zájezdu nelíbí, protože se chtěla podívat, zda konečně dostavali dálnici do Děčína.

dsc00576

Cesta probíhala celkem v poklidu, až na pár koleček u Wetzlaru, kdy se navigace nemohla rozhodnout, zda chce vidět fabirku Leicy či Photokinu. Ale nakonec jsme se přes radu pána na místní benzínce dostali tam, kam jsme chtěli my – do Kolína nad Rýnem. Našli naše ubytování a večer se přidali ke stádu fotografů fotítcí místní katedrálu, která je vskutku majestátní.

Ráno jsme si chtěli cestu urychlit a přejet autem na Photokinu. Ale co by to bylo za výlet bez zajímavé historky – a tak nám při výstupu z výtahu spadly klíče od auta do výtahové šachty. Po nespolupráci s recepčním Uwem, vyřešení problému s panem Millerem, procházce centrem s kávou a snídaní, jsme úspěšně doťapkali do areálu Photokiny a vydali se ztratit v záplavě techniky, foťáků a lidí.

dsc09629

Jak v rychlosti shrnout Photokinu? Honzíka vytočial Sigma, protože mu nedovolila nasadit objetivy na jeho tělo. Kubajz Sigmě přenastavil A7m2, kterou měli na T&T, aby jim aspoň ostřila s jejich adaptérem, když už to ukazují. Neustále jsme ztráceli Dana. Nechali se vyfotit na Instax. Prohlédli si krásně vytištěné fotoknihy, zkritizovali fotky na Sony World Photography Awards, stihli přednášku Philipa Blooma a po té i samurajské vystoupení v naší (milované) Sony.

dsc09638

Po obědě jsme zkontrolovali stánek Canonu, abychom konstatovali nevyužitý potenciál obřích projekcí, objevili firmu Irix a její široká skla, zahlédli středoformát od Hasselbladu, znechutili se Leicou a jejím přehnaným posh stylem. Ztráceli Dana. Ignorovali stage Nikonu. Zamilovali se do nové Loxie 85/2,4. Otrávili se Samyangem. Kubajz se zamiloval do bundy od Coophu, firmy dělající designově krásné oblečení pro fotografy s lehce vyššími cenami než by se nám líbilo a bylo v některých případech adekvátní. Honzíka jsme museli odtrhávat od Laowy a zbytek výletu poslouchat chvalozpěvy na jejich ,,širokáče”.

dsc09757

Ještě před uzavřením brán jsme areál opustili, doklopýtali domů, našli na vrátnici zachráněné klíče od auta a dojeli si nakoupit věci k večeři, aby nám Kubajz udělal steaky s fazolovými lusky, slaninou a brokolicí ke sledování Black Books či zahajovacích proslovů Rickyho Gervaise z Golden Globes.

V pátek jsme chtěli sebrat katalogy, ale Sony jaksi na světový veletrh anglické katalogy tahat nebude, a zbytek jsme nestihi obejít, protože jsme se museli vydat na zpáteční cestu domů, která za mě bylo rychlejší, jelikož jsem jí skoro celou prospala… To se stává, když jdete spát ve čtyři hodiny ráno.

Závěrem? Viděli Děčín z vyhlídky, vyhodili Honzíka z auta v nějaké vesnici u Liberce a kolem půl třetí ráno dojeli v pořádku do Prahy… Veni, vidi, vici.

dsc09455

Advertisements